Proč je důležité mít zdravá střeva?

Střevní mikrobiota je v poslední době velmi populární téma, minimálně co se vědeckého výzkumu týče, dostává se mikrobiota rychle do popředí. Nedávné výzkumy totiž naznačují, že mikroorganismy osidlující naše střevo nejen že ovlivňují trávení a naše zdraví, ale možná mají vliv i na to, zda jsme štíhlí nebo obézní, jakou máme náladu a dokonce je možné, že ovlivňují naše chování.

Zatím ale nemůžeme vyvozovat konkrétní závěry, je totiž potřeba dalších a komplexnějších výzkumů v oblasti mikrobioty. Tento článek vychází především z všeobecně platných faktů, informací, které vím ze školy nebo od svých kolegyň nutričních a dále z knihy Zdravá střeva od manželů Sonnenburgových z roku 2015 a tedy některé poznatky už se mohou lišit. Zatím zdaleka neznáme všechny funkce mikrobioty, ani nevíme do jaké míry mají na naše zdraví či chování vliv. Co ale víme je, že změnou našeho jídelníčku, nadužíváním antibiotik a dezinfekčních prostředků, ale třeba i méně častým pobytem venku, se naše mikrobiota radikálně odchýlila od původního stavu. Předpokládá se, že s touto změnou je pravděpodobně spjata spousta současných zdravotních problémů obyvatelstva.

Střevní mikrobiota

Střevní mikrobiota představuje nejrůznější mikroorganismy, především bakteriální kmeny, osidlující naše střeva. Mikroorganismy se ale v našem těle nevyskytují pouze ve střevech, najdeme je i v jiných dutých orgánech, například v dutině ústní, ale třeba i na povrchu naší kůže. Osídlení střev je však nejpočetnější a proto se právě tam přesouvá velká část pozornosti. Obyvatelé našich střev několikanásobně převyšují počet lidských buněk. Bakterie nacházející se ve střevě žijí s naším tělem ve vzájemné symbióze a po celý náš život tak ovlivňují nejen naše trávení, ale i celkové zdraví.

Jak já s oblibou říkám, nikdy nic není pouze černobílé… Střevní bakterie s námi sice po většinu času žijí v rovnováze, bohužel za určitých podmínek nám mohou i škodit. Není bakterie jako bakterie… Některé jsou prospěšné, jiné patří mezi tzv. patogenní bakterie, které způsobují onemocnění.

 

Funkce střevních bakterií

Střevní bakterie mají v našem těle spoustu funkcí, z nichž momentálně známe pouze některé. V první řadě se střevní bakterie podílejí na trávení potravy, a to tak, že dokážou trávit látky, které se nestihnou kvůli své komplexnosti strávit v tenkém střevě. Většinou se jedná o složky vlákniny, resp. o různé druhy komplexních nebo oligo- a dalších druhů sacharidů. Bakterie je dokáží zpracovat (fermentovat) a vytvořit z nich volné mastné kyseliny s krátkým řetězcem (většinou), které jsou prospěšné pro naše zdraví. Tyto mastné kyseliny pozitivně ovlivňují střevní epitel, pH ve střevě a dokonce střevní peristaltiku. Možná si říkáte, že když nám bakterie pomohou získat z potravy mastné kyseliny navíc, může to vést k obezitě… Ale je to právě naopak! Zjistilo se, že MK s krátkým řetězcem jsou více produkovány v mikrobiotě štíhlých jedinců.

Butyrát, hlavní zástupce těchto mastných kyselin vznikajících ve střevě, má protizánětlivé účinky a podílí se na využití energie z potravy. Jsou studie, které zpozorovali, že pokud dojde ke snížení pestrosti mikroorganizmů ve střevě, může dojít k nadbytku butyrátu a tím i k zvýšenému zisku energie ze stravy. Zjistilo se také, že narušená střevní mikrobiota může mít vliv na rozvoj obezity, diabetu II. typu či různých zánětlivých onemocnění střev (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida) nebo kolorektální karcinom. Diskutuje se i to tom, že střevní bakterie mají souvislost s psychickými onemocněními.

Dále dokáží střevní bakterie přeměnit cholesterol a žlučové kyseliny na sekundární produkty, což má vliv na metabolismus tuků.

Další důležitou funkcí střevní mikrobioty je to, že tvoří přirozenou bariéru, ochraňující nás před patogeny. Na to má vliv nejen početní převaha symbiotických bakteriálních kmenů, ale i jejich vlastnosti – některé bakterie totiž dokáží podpořit produkci hlenu na střevní sliznici, který slouží jako ochrana před vstupem potenciálně škodlivých látek do krevního oběhu.

Některé bakteriální kmeny mají schopnost podílet se na tvorbě vitaminů. Jedná se především o vitaminy K2, biotin, kyselinu listovou, vitamin B12, v menší míře i další vitaminy skupiny B. Vzhledem k této skutečnosti je dlouhodobé užívání antibiotik spojeno s narušením tvorby vitaminů a následně možným deficitem.

 

Detox a bakterie

Nesmím se zapomenout zmínit o mém oblíbeném “detoxu”. Mnozí z vás jistě narazili na různé detoxikační produkty, které slibují, že vám odstraní bakterie a hlen ze střeva a jak to bude super zdraví prospěšné. No… Tak teď si asi moji kolegové trhají vlasy stejně jako já když jsem se tohle na jedné nejmenované stránce dočetla.

Doufám, že už to tady nemusím detailněji rozepisovat a že z toho, co jsme si už dneska řekli je vám jasné, že střevní bakterie potřebujeme hned z několika důvodů, stejně tak hlen, který produkují že je důležitý jako přirozená bariéra proti patogenům a toxickým látkám. Takže proč bychom se jich chtěli zbavovat? To přeci nedává smysl. Navíc by to mohlo mít katastrofální následky v podobě obrovských trávicích i zdravotních problémů. Takže prosím zapamatujte si z dnešního článku hlavně to, že střevní bakterie potřebujeme, že jsou to naši kámoši a nemusíme brojit proti nim.

A na detoxikační produkty jako je křemelina zapomeňte.

PS: Příště se podíváme na to, jaký vliv má na střevní bakterie strava a co bychom měli jíst, abychom ji podpořili.

Díky za přečtení,
Kačí

 

Zdroje: 1)2)3)

UložitUložit

One Comment

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*